Zahraniční cestopisy

Tak nudnou západní Evropu máme díky zrychlenému přesunu za sebou. Teď nám pod zadky šplouchá Kanál a před námi je konečně začátek té pravé "levostranné" motorkárny :-)

Máme za sebou druhý trajekt a před námi se z šedi Irského moře vynořil náš cíl. Mekka všech, kterým učarovala silnice jako závodní trať, místo, kde historie motorových pšukavek čouhá z každé stopy místního asfaltu.

Deset let brzy uplyne od našeho výjezdu na legendární TT Isle of Man. Co mu předcházelo a jak to vlastně tehdy v našem klubu začalo, o tom bude tento díl subjektivního pohledu na tuto akci.

Voňavoučké peřinky a příjemný chládek uvnitř, jasno a nastupující hic venku. Takové je první ráno ve Viseu.

Dneska netradičně bez motorek. Náš pohyb bude umožněn nejstarším strojním způsobem – ohněm převtěleným v páru. Spalovací stroj s vnějším spalováním. Stroj, který nejvíce a nejzásadněji proměnil naši civilizaci a přenesl ji ze středověku do průmyslové revoluce. Parní stroj, potažmo lokomotiva. Největší lidský vynález od objevení kola....

Tenhle východ je opravdu blízký, přitom ale velice zajímavý.

No, povím Vám, tohle nocležení pod střechou a v komfortu, to taky má něco do sebe :-). Chrupu až do sedmé, než mne z pohodlného pelechu vypáčí hydrostatický tlak. Jediný, kdo je z naší party na nohou, je nezdolná a vždy akční Jarmila, cosi dole hrabošící v bezedných útrobách varaderských kofferů. Posléze se zjeví ve stavu vertikálním i její manžel a zbytek výpravy.

Jako Šípková Růženka chrním až do půl osmé, kdy mne ze světa nirvány vytrhne počínající ruch v naší, lehce předrozpadové, chatě.

Jakmile jsem se předčasně vrátil z letošního nedokončeného výpadu na západ, začal jsem přemýšlet nad „plánem B“. Poslední tejden července a půlka srpence je tabu, to dovolenkově rajzuje paní doktorka a štěkat u boudy (a hlídat a obstarávat jejího chlupatého miláčka) musím zákonitě já. Ale ve zbývajícím prázdninovém čase by se s přebývajícím tejdnem dovolené dalo něco podniknout.

K alpským výšinám po zřejmě nejznámější rakouské silnici.