Turistické enduro Aprilia Tuareg 660

První dojmy - Aprilia Tuareg 660

První zmínka na EICMA, že z Noale přijde cestovní enduro, mě velmi překvapila. Příjemně. Aprilia už několik let produkuje lehké rychlé motocykly, bez náznaku vývoje směrem k šotolině. Když jsem tedy dostal nabídku termínu ke svezení, neváhala jsem svou účast potvrdit.

Pominu-li nepříjemnost, že mě po páteční návštěvě výstavy Motovíkend v Brně přepadl nějaký „moribundus“, nezkazilo to zážitek z pátečního dopoledne. Proč? No protože proběhla první letošní jízda na motorce :-) Ovšem nebylo to jen tak obyčejné svezení, měl jsem možnost krátce na pár kilometrů vyzkoušet novou Aprilii Tuareg 660.

Není jednoduché být průkopníkem, někdy je lepší si počkat a pak ukázat, co v kom a čem je. Segment je docela nabitý, všichni velcí hráči se snaží trumfovat navzájem, teoreticky jsou si konkrétní modely dost podobné, v detailním pohledu však velice rozdílné. Káteemka je ryzí sportovec, offrouďák nonplusultra, Honda může být pro někoho těžká, bavoráku chybí emoce... Zkonstruovat motorku do terénu i na silnici, aby všechno správně fungovalo, chce odvahu, zkušenosti a přesvědčení, že to tak má být. Přišel nový Tuareg ve správný čas?

Páteční prosluněné ráno na brněnském Masarykově okruhu malinko rmoutilo zimou a vlezlým větrem. Ovšem po setkání s kolegy u zaparkovaných nablýskaných motorek se uvnitř člověka trochu oteplilo. Už už bychom vyrazili, ale bylo potřeba se seznámit se základními informacemi, projít lehkým školením obsluhy, okouknout stylové doplňky, přilby a oblečení, teprve pak nám bylo umožněno vybrat si tu svou.

Posouzení vzhledu je věc individuální, za mě dobrý a nepřekáží mi ani ten typicky známý sportovní světelný kukuč, který drží linii s výrobní řadou, to je logické.

Barevných kombinací máme na výběr několik, včetně té asi nejklasičtější, známé i z původního Tuarega, červenomodrobílé. Koukám na brzdy Brembo a někde jsem je už viděl. Zaujaly mě rozdílná plexiskla na dvou modelech, jedno standardní a druhé turistické, fajn, že je na výběr. Padací rámy, centrální stojan, kompletní lešení pro středový a dva boční kufry. Všechno příplatková výbava, ale je k dispozici, což je fajn.

Někde jsem slyšel, že displej nic moc, zvlášť na slunci. No nevím, po zasunutí a otočení klíčku před sebou vidím pětipalcovou dobře prosvětlenou televizi a ani náznak nutnosti ostřit oči.

Aby nebyla mýlka. Motor byl už od začátku aplikace do RS 660 a Tuono 660 projektovaný tak, že půjde dát i do jiného modelu, bylo by však pošetilé domnívat se, že přímo z Tuona jej někdo rovnou mlaskne do endura. Bylo by to asi finančně i jinak logické, ovšem Aprilia zamakala. Věnovala úpravě motoru dost času, úpravou výkonu mu teoreticky prodloužila životnost na „nesmrtelnost“, celkově se změnila jeho charakteristika, aby byl motor použitelný při fakt těžkých offroad pasážích i jízdě krokem. Ano, motor ztratil na síle a vydá ze sebe 80 koní, má však slušný krouťák 70 Nm. Ovšem je nutné mít v „sedmistovce“ 100 koní? Netřeba…

Startujeme jedeme

Vyrážíme z okruhu úzkými brněnskými uličkami kdesi za město na fotografickou sekci. Standardní plexi je velmi příjemné i při vyšších neměstských rychlostech. Krátce přesedám na kolegův model s turistickým plexisklem a při mých 174 cm nepatrný rozdíl, ovšem pro dvoumetrového kolegu je už rozdíl znatelný. Byl rád, když si opět mohl sednout za turistický větrný štít, který je širší a vyšší.

Příjemná je rychlá reakce displeje na změnu světla. Průjezdem pod mostem u tribuny B se displej změnil na noční režim prakticky ihned, za mostem hned do normálu.

Cítím vibrace, něco asi z motoru, něco taky ze špuntových pneumatik Pirelli Scorpion Rally STR, nic nepříjemného, ale nějaké jsou.

Horší kvalita asfaltu kdesi za městem testuje podvozek a dobrý. Jízda mě baví, i když mám chuť zatáhnout za plyn a zmizet někam sám a dosyta si tu první jízdu užít. Držím partu a čutčut se všichni přesouváme na starou asfaltku v lese. Jezdíme nahoru a dolů, nejdříve ostrá pravá do kopce, potom zase ta samá doleva z kopce. Všichni si to užíváme a u okolo stojících fotografů je vidět nadšení, že my jsme nadšení.

Prakticky stále jedeme na střední otáčky a pro divočinu tady není místo, ale po dohodě společně pokračujeme na delší silniční projížďku, kde se dá i chvíli tahat za plyn. Stačí to na příjemnou svižnou jízdu bez zbytečných adrenalinových vložek, jsem v pohodě a motor i motorka mě baví. Brzdy Brembo jsou velmi dobré a prakticky stejné najdete na Yamaze Ténéré 700, brzdí skvěle. Podle výrobce je maximálka 190 km/h, takže brzdy musí být dobré.

Tuareg je přinejmenším na jedničku velmi ochotný jít na zadní a díky přiměřenému výkonu je kontrola plynem přesná a motorka řidiči neublíží. Kontrola trakce na prvním stupni to umožní, přestože po chvíli motorku zklidní a kolo sedne zpět na asfalt. K čemu je to dobré? Například proto, že občas někde na šotolince nebo v lese chce člověk vrknout plynem a přeskočit výmol nebo kládu. Takže i v terénu je možné nechat tuhle elektronickou vychytávku zapnutou, aniž by to bralo emoce z jízdy.

Ano, elektronika je asi přesně to, co umožní Tuaregovi vztyčit hlavu před soupeřem Yamaha Ténéré 700, kterou bych po prvních kilometrech vnímal jako přímého, ne-li jediného soupeře. Aprilia má kontrolu trakce, umožňuje regulovat sílu brzdění motorem (to je pecka), má tempomat (jo, hodí se) a nabízí čtyři jízdní režimy, přičemž offroad a individual je možné upravovat.

Jedním tlačítkem je možné rychle vypnout kontrolu trakce, stejně tak deaktivovat ABS. Jakože všude, i na předním kole, ale je možnost volby nechat ABS vpředu a vypnout jen zadní kolo. ABS se samozřejmě ovládá ve fází stání, kdežto kontrolu trakce je možné ovládat i za jízdy. 

Větší kontakt s elektronikou nastal až na offroad trati uvnitř areálu Masarykova okruhu. Tady jsme různě jezdili do kopce z kopce, skákali přes kopečky, jezdili s protočeným kolem po šotolině. Z vesela za sebou v lehkém smyku necháváme rýhu v zemi.

Při takových hrátkách je však dobré kontrolu trakce zcela vypnout, aby se výkon motoru neutlumil ve chvíli, kdy to fakt nechcete.

Aprilia dlouhá léta staví na kvalitní a sofistikované elektronice a potvrzují, že opravdu funguje skvěle! Na asfaltu byl Tuareg naprosto sebejistý, to ostatně u Aprilie platí už dlouhá léta, po vypnutí elektroniky však v terénu překvapil. Výkon se dá skvěle kontrolovat, protáčíte zadní kolo kdy se vám zachce, naopak klidně a bezpečně projedete, kudy je to potřeba.

Tuareg připraven k jízdě s necelou nádrží váží cca 210 kg, a to je na cestovní enduro velmi příjemné. V kombinaci s pevným ocelovým rámem a příjemným podvozkem je jízda zážitkem.

Stejně jako u Hondy Africa Twin, je i tady motor připevněn k rámu na šesti místech, což má vliv na minimalizaci kroucení rámu. Myslím, že tenhle podvozek je o chlup lepší, než zmíněný konkurent, umístění a tvar nádrže pak přímo vybízí k jízdě ve stupačkách.

Sedadlo, přestože vypadá jako vězeňská pryčna, je pohodlné a příjemné. Jak bych hovořil po sto, dvoustovce nebo více kilometrech, nemohu posoudit.

Designová drobnost, která potěší, je malý protiskluzový prostor nad zadní lampou, třeba na kelímek s kávou. Pobavilo. Nevyužijete ho však v případě, když namontujete rám na kufry.

Zvolený rozměr pneumatik 90/90-21 a 150/70-17 nabízí na trhu mnoho alternativ podle toho, jak nejvíce budete nového Tuarega využívat.

Zhodnocení

Seznámení bylo krátké, přesto příjemné a na velký test se těšte do časopisu, kde Tuarega otestuje majitel předchozího modelu.

Tuareg mě mile překvapil. Hned jsme si sedli, neměl jsem potřebu nic seřizovat, krom zrcátek, nic měnit a představoval jsem si, jak nabalený jedu kdesi hodně daleko. Aprilia svým Tuaregem (prakticky bez „offroad“ zkušeností z nedávné minulosti) vytvořila něco, co může být letošním „adventure“ hitem.

Je už takový trend, že kdo alespoň trochu přičichne k šotolině, nechce si ubrat na silničním komfortu, očekává však, že v terénu ho motorka taky nezklame. Tento segment nová Aprilia Tuareg 660 úspěšně rozšířila.

Technické parametry jsme vám představili v listopadu 2021 v tomto článku.

Najděte svého nejbližšího prodejce a domluvte si testovací jízdu, Aprilia Tuareg 660 stojí za vyzkoušení.  

Zkušební jízdy nejen na Tuaregovi lze rezervovat na www stránkách www.chciitalku.cz.

   

---