Jurek Hueber
Občas se doslýcháme o Diamond Race, zábavě milionářů pořádající tajný závod napříč Evropou, kdy boháči jedou se svými super drahými a silnými auty označenými čísly, bez ohledu na dodržování pravidel silničního provozu. Málokdo však ví, že tahle zábava milionářů není nic nového a byla již v minulosti inspirací pro tvůrce filmu The Cannonball Run a The Cannonball Rallye z roku 1976 a 1981. V těchto letech i nám dopřál totalitní cenzor zveřejnění americké komedie, která byla pro nás někdejší „sokolíky“ obrovská událost. Někteří chodili opakovaně do kina obdivovat krásná auta a poslouchat burácení silných motorů, jiní zase oceňovali americkou demokracii, o tom jak policajti mohou být vykresleni co by naprostí idioti. Někdejší vébáčci byli přece jen pod pohrůžkou totalitní moci váženější, než dnes. Tajný závod, byl svět natolik vzdálený embéčkům, moskalům a varťasům našich otců, že se nám ho v rodinných přibližovadlech ani nechtělo napodobovat. Milovali jsme sice hlášku, kterou pronese hlavní hrdina, když ulomí ve ferrari zpětné zrcátko: „První zásada italské jízdy je, že co je za mnou, mě nezajímá!“ Bylo nám však jasné, že v tátově trabantu tahle hláška není to pravé ořechové, čím by se dalo oslnit osoby opačného pohlaví. Koneckonců, s kluky v oranžových žigulících, tehdy taky moc legrace nebylo. Od shlédnutí filmu uběhlo třicet let a my s věkem, šedinami i přibývajícími zkušenostmi víme, že nápad závodit v běžném provozu je hloupost.
Přesto se občas doslýcháme o akci, která se tu a tam pořádá pro motorkáře a zve se Tajný Závod, popřípadě Tajný Výlet. Myšlenka i pravidlo těchto programů, jsou na hony vzdáleny původním myšlenkám někdejších tvůrců filmu i cílům aktérů Diamond Race. Z důvodů obav před zaměnitelnosti a vystavení se tak případné kritiky nejen v mediích, volí organizátoři těchto akcí mnohdy raději názvu Tajný Výlet. Ať tedy ale již Tajný Závod, či Tajný Výlet, přibližme více, o co zde jde. Jedná se o etapovou soutěž při které nejde o čas a nerozhoduje ani jízdní zkušenost či zralost a jezdecký um jezdce. Co však je důležité, je bystrost, pozornost, chápavost a další obdobné vlastnosti, neboť trasa etap je plná úkolů které musí jezdec plnit a především pak je náročná na orientaci s dojezdem do cíle který je jak název soutěže vypovídá, tajný. Tato legendární motoristická soutěž, ve které se soutěžící dostávají pomocí šifer a nápověd z jednoho tajného místa na druhé, kdy vyluštěním šifry jedné, zjistí vždy další následující místo a nakonec i cíl závodu, je plná dobrodružství, legrace a pohody s kamarády, kteří s Vámi jedou v družstvu. Je to skvělý způsob jak se s přáteli blíže poznat a jak utužit skupinu, či navázat nové vztahy. Motocykl je v tomto případě nezbytnou součástí celé soutěže, ale slouží zde pouze jen jako dopravní prostředek. Soutěž je doplněna atraktivními disciplínami se spoustou překvapení. Začíná většinou vždy v sobotu ráno a trasa vede neznámo kde a končí tentýž den a taktéž na neznámém místě. Závod má vždy svého vítěze, ale nikdy poražené, protože kdo dojel do cíle, dosáhl úspěchu. Každá posádka a skupina má však šanci se dostat nejen do cíle ale i na všechna stanoviště a získat své body. V cíli na všechny soutěžící čeká večeře a nějaká ta zábava k tomu. Co je však vždy náročnou částí takové akce, je vlastní příprava a schopnost pořadatelů zorganizovat program, soutěže a disciplíny. Většinou je později tato práce ale vždy odměněna spokojeností účastníků. No a pokud se něco nepovede, je to pak již o toleranci zúčastněných. Škoda jen, že na naších motoscénách, se s podobnými akcemi setkáváme velmi málo. Nicméně, třeba alespoň jako inspirace pro ochotné a nápadité obětavce, nemusí být tenhle návrh špatný?
