Nacházíte se: TESTY MOTOCYKLŮ / Nové motocykly

Recenze motocyklu KTM 1050 Adventure

Marek Olbert, redakce MotoRoute, 28.9.2015

Příznivci rakouského výrobce mají nyní větší výběr s širokým cenovým rozpětím, což opět značku posouvá k větší klientské spokojenosti. KTM 1050 Adventure je v tuto chvíli cenově nejdostupnější silniční cestovní enduro, které by mělo uspokojit jak silniční cestovatele, tak i zájemce o pravidelné ježdění mimo asfalt. Nehraje si na lehkou enduro motorku, je to bytelná cestovní motorka do nepohody.

Měl jsem možnost svést se jak po pěkných, tak i po prašných silnicích a nezřídka jsem se projel i po šotolině. Je to sice základní Adventure model, je však lehčí než jeho sourozenci, má dost elektronických i neelektronických technologií a komponent z dražších modelů a rozhodně nezapře svůj původ.

Standardní funkce zahrnují ABS, ride-by-wire plyn, kontrolu trakce, elektronické nastavení výkonu, odpružení WP a brzdy Brembo. Motor s obsahem 1055 cm³ je odvozen z modelu 1190, ale s nižším vrtáním a zdvihem (103 / 63 mm proti 105 / 69 mm) a má výkon 70 kW se 107 Nm točivého momentu, kdy model 1190 má 110 kW a 125 Nm.

Kuchaři z KTM uvařili pro 1050 nový píst, který je o 50 g lehčí, zatímco nová klikovka má na setrvačníku více hmoty a dohromady z toho vzešel jemnější chod motoru. Jedním z hlavních důvodů, proč tahle motorka vznikla, jsou novinky v EKO a homologačních zákonech pro Evropu. KTM 1050 je totiž možné pořídit s omezeným výkonem 35 kW (přiškrcení), přičemž neomezená verze takové úpravy může mít nově jen 70 kW. Tedy nově by již nemělo být možné pořídit 35 kW „uškrcenou“ například 1190 RC8R s původními cca 120 kW :-).

Kdo nemá na tyhle velké motorky ještě papíry, uškrcená 1050 je vhodná cesta, jak vyzkoušet dobrodružství na nové motorce KTM.

Mladší jezdci ocení nejen snížení výkonu, ale také trochu lehčí váhu a nižší umístění sedadla. Sedadlo je ve výšce 850 mm a suchá hmotnost 212 kg. Motorka taky obouvá „menší“ pneumatiky na lehčí hliníková kola, než jsou u modelu 1190. Nastavitelné řídítka byly mírně rozšířené, což zlepšilo ovladatelnost hlavně v terénu a nastavitelné jsou i stupačky.

1050 Adventure nabízí 4 jízdní režimy upravující průběh výkonu, což je Sport, Silnice, Déšť a Offroad. Jak je již u těchto Adventure modelů zvykem, vše vidíte na přehledném displeji a velmi jednoduše ovládáte tlačítky na řídítkách. Blinkry mají automatické vypnutí po 10 sekundách, nebo když zapomenete odbočit, tak po 150 metrech. Skvělé přijdou hlavně na podzim, či letních chladných deštích vyhřívané rukojeti.

Aby se při všech použitých kvalitních komponentech dalo alespoň někde trochu snížit prodejní cenu, má tenhle model jednodílné sedadlo a jednoduché, dizajnově nenáročné plastové panely. Možná by se někomu zblízka mohlo zdát, že vypadají trochu levněji, možná i stroze, já to naopak vnímám jako skvělý krok, protože motorka nevypadá vyumělkovaně. Prostě enduro, se kterým můžete bouchnout o zem...

Integrované nosiče zavazadel a kufrů nijak nenarušují vzhled a při koupi originálního cestovního příslušenství stačí kufry jen nacvaknout a vyrazit. Nutno podotknout, že po vlastní zkušenosti s manipulací a montáží bych se na boční kufry díval jinde, než v originálním katalogu, neboť mi i přes úžasný a velmi kladně hodnocený vnitřní prostor přijdou příliš měkké - „papírové“.

Kdo jednou okusil motor LC8, ví, že to prostě jede. Ano, i KTM 1050 Adventure využívá tento základ a rozhodně je to jen dobře. Pustíte spojku a zmizíte s prachem za zády. I u tak „malého“ objemu je akcelerace a pružnost perfektní. Nechybí zde ani často komentovaný nervózní pocit v řízení a lehkost „padání“ do zatáček. Všechno funguje tak jak má a motorka se chová jako správné enduro.

Má poměrně měkce nastavený podvozek, předek neseřiditelný, zadek jen s originálním nářadím (v motorce nenalezeno), takže při vyšších nad-dálničních rychlostech rovně, nebo v dlouhých táhlých rychlých zatáčkách jsem míval pocit vlnění. Vzhledem k účelu použití tohoto motocyklu a jeho vlastní touze objevovat šotoliny a polní cesty bych tuto skutečnost považoval za logickou.

Přepínatelná kontrola trakce poskytuje nejen začátečníkům větší pocit bezpečí na mokré či offroad cestě, zároveň při jejím vypnutí umožní jezdit vesele po zadním kole. 1050 je také vybavena dvoukanálovým systémem ABS, které je možné úplně vypnout, případně přepnout do režimu Off Road, kdy zůstává zachována funkce na předním kole, ale se zadním je možné dělat kouzla a čáry.

Brzdy jsou Brembo a už z názvu by se dalo soudit, že jsou silné, citlivé a výkon jim opravdu nechybí.

U tohoto litrového dvouválce se mi velmi líbily rychlosti 3, 4 a 5, které jsou hóóódně zábavné. Ideální je využití otáček motoru v rozmezí 3 až 7000, protože výše už se toho moc neděje. Z toho asi pro většinu plyne myšlenka, že s KTM je potřeba řadit a ano, je to tak. O to více je však motorka zábavnější a nutí vás něco dělat. Na šestku projedete Evropu po dálnici, na pětku po okreskách a s dalšími rychlostmi si užijete alpské šotoliny, či rumunské kopečky.

Na rakouských okreskách v předpisových a mírně nepředpisových rychlostech jsem objevil kouzlo tohoto motocyklu. KTM 1050 Adventure miluje utažené technické zatáčky a kochací jízdu v údolích podél řek a na hřebenech hor. Tady je KTM doma. Geniální je taky tisícpadesátka ve městě, kde je super ovladatelná, nevadí ji kanály a jiná překvapení a na polňačkách můžete řádit ostošest.

Co se týká spotřeby, KTM měla rozptyl 5,2 až 6,8 podle digitálního ukazatele a při odečtu tankování jsem 1270 km odjezdil se spotřebou 5,6 litru na 100km, což je adekvátně k možnému drsnějšímu „supermoto“ jízdnímu stylu velmi slušné. Přesun z Ostravy do Prahy pak další kilometry cestou necestou s průměrem 78 km/h doplnil na celkových 1674 km se celkovou průměrnou spotřebou 5,5 litru na 100 km.