Lukáš, redakce MotoRoute, 2.6.2016
EDIT 22.8.2016
Poslední příležitost kde si vyzkoušet na jednom místě předváděcí modely Aprilia a Moto Guzzi máte tento víkend na motosrazu v Lužanech. Registrace na Moto Live Tour 2016 pro termín 26. – 28. 8. 2016 proběhne přímo na místě v autokempu Lužany.
Po loňské premiérové účasti na tomto motosraze, která se setkala s pozitivním ohlasem, se letos A-spirit opět ůčastní tohoto velkého a oblíbeného srazu Moto Lužany www.motoluzany.cz, který se koná tradičně na konci prázdnin.
Je to poslední zastávka letošní MOTO LIVE TOUR, jízdy budou opět zdarma, vratná kauce 10.000 Kč, registrace až na místě.
Jak to celé začalo na jaře v Kořenově si přečtěte níže.
Další z letošních testovacích akcí byla, Moto Live Tour 2016 Aprilia a Moto Guzzi 19.května v Kořenově. Celé ve velmi dobré režií společnosti A-spirit. Někteří novináři dorazili na místo už večer předchozího dne a tak byli v předstihu, mohli vyrazit s motorkami hned po ránu. Já jsem dojel až před desátou hodinou a tak jsem bohužel nestihl vše co bych chtěl. Registrace proběhla naprosto hladce díky chytře vymyšlenému systému rozpisu časů a strojů.
V nabídce Aprilie byly modely:
Caponord 1200 Rally
Tuono V4 1100 Factory
Tuono V4 1100 RR
Mana 850 GT ABS
Shiver 750 ABS
Z Moto Guzzi byly k dispozici:
V7 II Stone
V9 Roamer
V9 Bobber
Griso 1200 8V SE
Stelvio 1200 8V ABS
Audace
California 1400 Touring SE
Já jsem si do svého tanečního pořádku vybral jen sedm kousků: Stelvio, Tuono V4 1100RR, Mana 850, Griso, V9 Bobber, Shiver 750 a Caponord Rally. Musel jsem bohužel vynechat Manu850, protože darební kolegové jí nevrátili včas, půl hodinka na každou motorku je trochu hraniční, ale díky tomu jsem měl trochu více času na Griso. Organizátor A-spirit naplánoval několik různých tras odpovídajících časovému plánu a typu motorek, což jsem velmi ocenil díky mé ne příliš dobré znalosti silniček v okolí Kořenova. Jezdit hlavní trasu mezi Jabloncem nad Nisou a Polskem by mě asi rychle omrzelo.
Stelvio na začátek byla výborná volba, klasika která nezradí a nemusím podstupovat dlouhou počáteční instruktáž elektroniky. Prostě zapnout klíček, nastartovat a frčíme. Motor si přede, a po horských okresekách se jelo jedna báseň. Nebyl dostatek času na nastavení idealní polohy plexi a při vyšších rychlostech to trochu nepříjemně kymácelo helmou, ale to je asi odstranitelná maličkost. Vybral jsem cestu na Vysoké nad Jizerou a přes Jablonec zpátky. Stelvio jsem vracel spokojený a příjemně naladěný.
Hned jsem přesedlal na Tuono V4 1100 RR. To už chtělo malou instruktáž nastavení. Zvuk po nastartování je jedinečný, jen volá po otočení plynu, tak se i stalo, no a to byla jízda. Vybral jsem trasu „až do Polska“ Tuono je čistokrevný sporťák v obalu naháče, nebo jinak „bestie utržená ze řetězu“. Rychlosti se nedaly ani pořádně vytáčet, buď se zvedal Tuňák na zadní, nebo jsem musel brzdit do zatáček. Rovinky zmizí a jen přemýšlím o idealní stopě zatáčky přede mnou. Změny režimů jsou znatelné na reakci plynu, ale jede na všechny režimy výborně. Jízda je návyková, já se nechal unést a skoro se nevrátil včas na předávku.
Chvilku jsem marně čekal na Manu 850, ale Griso bylo volné tak jsem nevával. Trochu méně adrenalinové, ale Griso má od každého trochu, sportovec, cestovatel, naháč i muscle v povedeném designu. Všestraně dobrý společník. Trochu víc času mi dovolilo delší okruh v klidnějším tempu a stejně to zase hrozně uteklo.
Dostal jsem při hovoru u jídla drobné upozornění „jestli máš po obědě Bobbra tak tě natřese“ a nebylo to daleko od pravdy. Trochu mě natřásl, ale na pěkném asfaltu jsem v zatáčkách celkem snadno brousil hlásiče. Výkon 55 koní není vůbec závratný, ale průběh je příjemně hladký. To jen první poznatky, ale Bobbr by si zasloužil jako novinka podrobnější otestování, tak se pokusím to domluvit v A-spiritu a napsat podrobnější test.
Další pro mě novinkou byl Shiver 750 což bylo velmi příjemné překvapení. Dlouho jsem neseděl na tak pohodové a vyvážené motorce. Kompletním zpracováním všech komponentů do pěkného celku, který je vlastnostmi velmi přívětiví pro začínající jezdce, ale nadchne i zkušeného pilota s potřebou sportovnějšího svezení. Podařilo se mi úplně vypnout a jen se nechat vést a kochat se, opravdu příjemné svezení.
Jako poslední jsem měl v pořadníku Caponord Rally, zase trochu moc elektroniky na můj vkus: elektronický managment, ABS, ATC (Aprilia Traction Control), ADD (Aprilia Dynamic Damping) upravený i pro jízdu mimo asfalt, tempomat ACC (Aprilia Cruise Control). Všechny tyhle technické vymoženosti kterými je Caponord prošpikován jsem za trasu přes Horní Polubný ani nestihl docenit, ale po krátkém seznámení věřím, že Caponord uspokojí všechny cestovatele a vyznavače lehčího terénu. Vrátil jsem i poslední stroj, pomalu se rozloučil, poděkoval celýmu týmu A-spiritu a vydal se zpět na Prahu. Pěkný den plný motorek v prostředí hor s fajn lidma. Díky za pozvání.