Jiří Bašný, 19.1.2010
Semmering je průsmyk, překonávající východní výběžky Alp jihozápadně od Vídně. V dopravě habsburské monarchie (byť to byla i středověká formanská) hrál vždy velkou roli, a na začátku budování evropské železniční sítě jím vedla první horská dráha. Té dnes zbývá málo let do dvoustovky, a tak se zákonitě stala vzorem i pro podobné projekty jinde v Evropě. Jeden z nich lze nalézt i u nás.
Z úrodné Hané vedou západním cípem Jeseníků do centra regionu dvě cesty. Tou známější (pro nás motorkáře) je Červenohorské sedlo s pěknými vracečkami na jižní rampě. Západně od něj vychází z Hanušovic do sedla Ramzová silnice, takřka souběžně doprovázená tratí. A o tu tady dneska jde. Překonat na poměrně krátkém úseku stoupání až do osmisetmetrové nadmořské výšky bylo pro tehdejší projektanty výzvou a dosti tvrdým oříškem, a patřičné zkušenosti čerpali právě na zmíněném Semmeringu. Vzhledem k tomu, že až na jednu výjimku nemohli použít pro nabrání výšky boční údolí, museli sáhnout po nejvyšším možném stoupání třiceti promile, které byla klasická mašina (bez ozubnice) schopná překonat. Na některých krátkých úsecích dokonce tuto (tehdy zakázanou) hranici i mírně překročili. Trať je dodnes dosti frekventovaná (Ramzová se pyšní titulem nejvyšší rychlíkové stanice v ČR) a tak jako od začátku provozu, zima je tím obdobím, kdy její provoz a údržba vyžaduje plné nasazení lidí i strojů.
V kostce si lze historii i současnost dráhy připomenout v minimuzeu, které vybudovali místní železniční fandové na nádraží Horní Lipová. Při jeho rekonstrukci už nebylo potřebné stavědlo, a do jeho prostor byly umístěny exponáty, mající vztah ke zdejší trati, příznačně přezdívané Slezský Semmering.
K nádraží se dostaneme, když v Horní Lipové odbočíme (od Jeseníku a Lipové-Lázní vpravo) a pokračujeme asi dva kilometry bočním údolím. Na jeho konci uvidíme kamenný viadukt a před ním serpentínu vlevo, která končí v přednádražním prostoru. U výpravčího si proti desetikorunovému poplatku vypůjčíme klíče a muzeum v bývalém stavědle (vlevo od hlavní budovy) je plně k dispozici. Na jeho prohlídku stačí půlhodinka až hodinka strávená v poklidné atmosféře venkovského nádražíčka.
Ramzovské sedlo a jeho okolí neposkytuje zábavu jen fandům železnice. Svézt se na neobvyklé letní verzi zimních bobů na zdejší sjezdovce může každý, kdo projeví zájem. Údolní stanice je hned u velkého parkoviště přímo na vrcholu sedla, vlek vás vytáhne vzhůru a sjezd dolů po vydlážděné dráze (ba i mimo, záleží na šikovnosti…) je už na každém jezdci.
Další zajímavostí je větrná elektrárna, ležící nad blízkou Ostružnou, nebo pásmo prvorepublikového opevnění, táhnoucího se od Starého Města pod Sněžníkem přes Brannou směrem na Šerák. Na ten se lze vyvést i sedačkovou lanovkou, jeden z nejvyšších jesenických vrcholů poskytne nebývalý rozhled.