Jiří Bašný, 1.11.2010
Kdysi, v časech porevolučních, kdy šlo leccos, se malá partička železničářských nadšenců rozhodla zachránit alespoň část v sedmdesátých letech zrušené spojovací trati mezi dodnes provozovanými tratěmi Mělník – Mšeno - Mladá Boleslav a Všetaty -Mladá Boleslav. Jednalo se o železnici Skalsko - Chotětov, z velké části vedené v romantickém skalním údolí Cetna. Podařilo se jim dlouhodobě si pronajmout budovu venkovského nádražíčka Sudoměř na první z uvedených tratí, ze kterého učinili svoji základnu. Z té vyráželi (a vyrážejí) na pravidelnou údržbu a záchranářské práce na několika kilometrech, které se podařilo zachránit před snesením železničního svršku a tím i zánikem. Postupem doby, tak jak získávali z okolí bývalé trati různé artefakty, památky a části inventáře, vyčlenili dvě místnosti v budově nádraží pro malé muzeum bývalé trati. Dnes jsou plně zaplněny velmi zajímavými exponáty, mnohdy staršími více jak století. Pracovní nářadí, pomůcky, dokumentace, dobové fotky a předměty denní železničářské potřeby, to všechno návštěvníka přenáší přes propast času a dává mu nahlédnout do tehdejší, dozajista nelehké, ale i zajímavé a bouřlivě se rozvíjející doby. Rozhodně zde strávená hodinka či dvě nejsou promarněným a zabitým časem. Vstupné je dobrovolné, tedy od nuly až do sumy, kterou si sami určíte a rozhodnete.
Za prohlídku nestojí jen vnitřní prostory, ale část zajímavého inventáře je i v exteriéru nádražíčka, a když budete mít štěstí, natrefíte tu o víkendu i na nějakou tu provozuschopnou muzeální motorovou drezínu. Parkoviště pro mašiny je hnedka mezi nádražní budovou a vedlejším skladištěm. To dnes slouží jako sice prostá, ale stylová hospůdka, kde lze posedět a občerstvit se základním sortimentem. Samozřejmě, nečekejte něco s mnoha hvězdičkami, to dá rozum. A motorkáře zde mají v oblibě, takže tady taky není o příjemnou chvilku nouze.
A jak se tam dostat? Nádraží leží prakticky na silnici č. 259 spojující Mšeno a Katusice, a sice na odbočce na Skalsko hned u železničního přejezdu mezi obcemi Vrátno a Sudoměř, na dně úzkého a stinného skalnatého cetenského údolí. Z odbočky je to k nádražíčku jen stovka metrů.
Motorkáři nelze než vřele doporučit výlet do okolí, plného rozeklaných pískovcových údolíček, pokrytých převážně borovicovými lesy. Výše zmíněná „259“ a na ni navazující „272“ z Katusic do Bělé či „273“ ze Mšena do Doks rozhodně stojí za projetí. No a kam zabrousit na slušný a poctivý dlabenec? Možností je několik. Z vlastní zkušenosti mohu s plnou odpovědností doporučit hospodu ve Mšeně - Ráji, vnitřní prostory i terasa s výbornou kuchyní jsou připraveny. Další stravovna je ve Mšeně na náměstí, na výjezdu z něj i v Katusicích jsou benzínky.