fiogf49gjkf0d

 www.acf-50.cz

fiogf49gjkf0d


Nacházíte se: CESTOPISY / Jednodenní výlety

Severní velikonoční cesta

Jiří Bašný, 19.4.2010

Ta obrovská halda na dvorku konečně zmizela, a poslední víkend v březnu jsem si mohl naordinovat první vejlet. Zatím pěkně kolem komína, koneckonců tradice velí vyrazit do Pojizeří a Kokořínska, takže první letošní stotřicítka kiláků je projeta. Reflexy a návyky obnoveny, čekal jsem to horší. Tudíž je možno zahájit další sezónu v sedle „velké“ motorky. V mém logbooku je to již sezóna čtyřicátá. Letí to:-(.

Na první den velikonočních svátků meteo slibuje (na rozdíl od zbytku dnů oslav zmrtvýchvstání Ježíše i přírody) ideální počasíčko. Nedá mi tak ani moc práce zlanařit paní doktorku, což však se ani náhodou nedá říci o obvyklých a vyzkoušených společnících. Jedni budují kvartýr na přicházející důchod, druhý nemá péro (tedy pružinu) v zadním tlumiči, no a třetí opět vynechá z důvodu nechuti. Ostatní už raději nepoptávám, vyrazíme tedy sami, co se dá dělat. Ale možná je líp vyrazit poprvé sami a jet si podle svýho.

Sobotní ráno, soncna sice pere, ale teploměr varuje – noc byla chladná a modrý líh se chvěje lehce nad nulou. Počkáme tedy, až se trochu oteplí, kolem desáté opouštíme rodinný bydlík a zamíříme do kraje půlnočního. Prvních pár kilásků po pražském okraji proti nám směřují motoskupinky, převážně otřásňované a blyštící se přemírou chromu. Jasně, první dubnová sobota, a Harlejáci táhnou tradičně na Poděbrady. Stejně by mne zajímalo, proč si tahle odnož motorkářského hnutí vybrala zrovínka tu nejnudnější a troufnu si tvrdit, i nejméně zajímavou a projetíhodnou silnici mířící z Prahy. V šedivosti ji snad může konkurovat jen kolínská a snad i mělnická výpadovka – vím o čem hovořím, neb ze svého bydliště tyhle silnice nejvíc používám a upřímně, nemám je rád:-(. Ale nic, třeba na ní Harlejisti vidí to, co já ne. Možná je oslovuje praktická absence zatáček….

Typická venkovská světnička z přelomu stoletíPrvním cílem je oblast mezi Labem a Kokořínem, víceméně klasická středočeská zemědělsky kultivovaná oblast. Kousek před Mšenem zde leží vesnička Kadlín. Pro mne zajímavá ze dvou důvodů – jednak odtud pocházela moje babička z máminy strany, druhak zde čilí místňáci vybudovali hezkou rozhlednu a v areálu obecního úřadu zřídili malou expozici venkovského života. Tyhle věci máme s Janou rádi, obzvláště když občas v expozicích objevíme to, co doma běžně používáme:-)) Inu, tradicionalisti a starý struktůry…
V nastávajícím poledni zaparkujeme na uklizené a upravené návsi (GPS N50 23 56.2 E14 41 53.7). V expozici jsme jediní návštěvníci, tak se nás ujme velmi příjemná (až lehce upovídaná) průvodkyně, kupodivu romské národnosti. Provede nás přízemím, další části v patru už nechá na nás, neb maže domů vařit oběd pro děcka. Oukej, jsme gramotní, obsloužíme se sami. Zaujme nás hlavně netradiční sbírka motyk a motyček – inu, sbírat a vystavovat se dá vše. Zajímavé, jak různorodý a mnohotvarý může být tak obyčejný a profláknutý polní vercajk. Ale jasně, dříve si tyhle věci vyráběli místní venkovští kováři sami, a každej mistr měl své mustry.
A co zde mají zajímavého dalšího, jsou polní plodiny ve finálním tvaru, věc, kterou dnešní měšťáci našeho formátu prakticky neznají – a na netu je nenajdete. Tady je možno je vzít do hrsti, prohlídnout, vočuchat pšenici, žito, ječmen, kukuřici, oves a další a další, metrosexuálům zcela neznámé entity:-).
Ještě se chvilku projdeme poledně zklidněnou vesničkou (Jana dokonce na místním hřbitůvku objeví zdá se nějaké mé prapředky), no a je čas vyrazit dál.

Průrva PloučniceCo jsme se courali, tak se celkem vyčasilo, oblačnost odtáhla kamsi, tedy nic nebrání pokračovat dále severním směrem. Zvolím tradiční průjezd přes Mšeno, Nosálov a Doksy. Za nimi se ponoříme do hustých lesů kolem bývalé ruské bázy, letiště Hradčany, projedeme Mimoň a z ní pokračujeme dál na Jablonné. Na hlavní nevydržíme ale dlouho, uhnu na Noviny pod Ralskem, vodítkem je zdaleka viditelná silueta kopce se zříceninou na vrcholu. Projedeme vesničkou, přejedeme most přes Ploučnici a hned za ním zaparkujeme na malém parkovišti (GPS N50 41 17.6 E14 45 38.9). Kousek dál je totiž málo známá přírodně-technická zajímavost. Ve středověku zde byl v souvislosti se stavbou zdejšího hamru v pískovcovém skalním masívu prokopán mohutný tunel, kterým byl odkloněn původní tok říčky Ploučnice. Hamr dávno zmizel, tunel zůstal.

Přivážeme helmy k mašině a pěkně nalehko se vydáme na obhlídku. K tůni a ústí tunelu je to jen stovka metrů, pohodička jazz. Očucháme místečko, a pak se po strmých schůdcích vydáme přes skálu na druhou stranu. Zde je to už trochu krkolomnější, a v motoodění a obutí jsme poněkud neohrabaní. Dáme tedy jen prohlídku z odstupu, ale i tak je tahle raritka zajímavá a půvabná. Při zpáteční cestě se nenecháme zlákat bufítkem v přírodě, ale vzhledem k pokročilejší hodině splouhneme na parkovišti vezené zásobičky.

Zámek LemberkVzhledem k přeci neustále plynoucímu času opustíme myšlenku na cestu až k hranicím, a operativně zkracujeme trasu. Cílem se tak stane nedaleký Lemberk, kam se domotáme místními liduprázdnými okreskami (GPS N50 46 47.7 E14 47 14.7)
Lemberk, dříve hrad a dneska státní zámek, sídlo spojené hlavně se jménem paní Zdislavy z Lemberka (posléze svatořečené) se před námi tyčí na zalesněném ostrohu. Zaparkujeme mašinu v areálu dřívějšího statku, ze kterého zbyly jen fragmenty obvodových zdí. Zaplatíme malý obolus místnímu cerberovi, který nám též uschová nepotřebné cajky ve své boudičce, a vyrazíme. Vysupeme pěšinkou po úbočí až do bývalého hradního příkopu. Zde zjišťuji vybitou baterku ve foťáku, no a náhradní mám kde? Jasně, v kufru motorky:-(((. Takže zanechám Janu na místě a pílím zpět, načež si dám stoupání pro velký úspěch ještě jednou:-(((.
Bohužel, tímhle extempore jsem proflákl poslední dnešní prohlídku (ta je v dubnu ve tři), kletě .... no co se dá dělat, halt se sem vydáme ještě jednou. Takhle alespoň můžeme ve sluncem prozářeném odpoledni obdivovat dobře zrenovovaný uzavřený areál zámku – tedy, ještě zbývá dodělat vstupní věž s bránou. Jinak ale je to tady hezký, Lemberk rozhodně stojí za navštívení i díky krásnému okolí. Jen by ale vlastníci budov v předzámčí mohli taky něco do svých nemovitostí zainvestovat, aby byl dojem dokonalý.

Je po čtvrté, a je čas myslet na navrátila. Jana rezolutně odmítne zrychlený přesun po hlavních a trvá na čundrání okreskama. Ok, taky to tak vidím, nastrojíme se tedy a davaj. Nechám věcem volný průběh, určím si jen velmi zhruba přesunovou osu východně od bývalého vojenského prostoru Kuřivody/Ralsko, kterýžto je dodnes prakticky nepřístupný, a nechám se vést magickou krabičkou, sluníčkem a intuicí.
Nejprve se hrneme východním směrem, před námi září z vrcholku Ještědu stříbrná jehla vysílací věže. V Osečné opustíme hlavní a zamíříme na jih. Krásné a pohodové odpoledne, jedu si pohodu, těch 70-90 podle stavu a povahy okresek. Jasně, brzké jaro znamená posyp a bordel na vozovce, navíc nejsem tak vyježděn, a plácnout sebou hned na začátku se nám oběma nechce. Proto klidně pustím před sebe těch pár aut, co nás dojede – není kam spěchat a s kým se honit. Ortodoxní motorkáři by jen nechápavě kroutili hlavama, ale my nejsme Ortodoxní (a nikdá jsme nebyli, chichi...) a nějaká pejcha či uražené sebevědomí po předjetí autem mně žíly netrhá. Zato si užívám (a Jana taky), čumím kolem, vstřebáváme atmosféru nepříliš obydleného kraje.

Památník osvobození u KlokočkyAle všechno končí, i cesta liduprázdnem. Je tady Klášter-Hradiště se známým pivovárkem, a s ním i údolí Jizery. To nám bude průvodcem až skoro domů. Ale nejedeme přímo, vezmu to odbočkou lesy kolem známého pramene Klokočka. A dobře jsem udělal. Kousek za Klokočkou nás kdysi Ranža upozornil na totálně zarostlý a opuštěný pomník, zřejmě z dob komunismu. A ejhle – po pár letech je všechno jinak. Místo je upraveno, památník zrenovován, přibyla zbrusu nová odpočívka s infotabulí. Z ní se dozvídáme, že památník je starší, vznikl už rok po válce. Inu, je fajn a hezký, že se místní samosprávy o tyhle věci zajímají a nejsou jim lhostejné, a že se na tohle najdou prostředky. Takže, bakováci, díkes a držíme Vám palce. Jen tu příšernou silničku by to taky chtělo zrenovicírovat – i naše GS zde mělo co dělat:-(.

Když tak postáváme u památníku, docela nám přijde, že by to chtělo zastávku na kafčo a limču. Času je více než dost, takže se budeme pídit. Vzpomeneme si, že přede dvěma léty se nám dost zalíbilo v restauračce bakovského nádraží, a to je při cestě – tedy hybaj tam. Ještě si udělám zastávku u mostu a elektrárny v Malé Bělé – jen na nafocení technických památek. K nádraží je to už jen kousek, vjedu skoro až na perón až překvapíme pána v modrém a v červené čepičce. Želbohu, restauračka ještě nenajela na letní provoz, tudíž zavříno. No a kam tedy? Další co známe je už párkráte navštívená restaurace v Brodcích nad Jizerou. No tak tam zamíříme, možná se něco naskytne po cestě.

MVE v Malé Bělé na JizeřeNo, ničeho oslovujícího jsme si nevšimli, takže jsou tu Brodce a prověřená restaurace Sokolovna (GPS N50 19 39.6 E14 51 57.4). Včera se zde grilovalo, jak svědčí nabídka na „boardu“ a ještě vychládající ohromný krb s grilem. Ale, nejsme tady na dlabenec, i když, na něco malého z grilu by se skulinka v žaludku našla. Leč, podle obsluhy, nic nezbylo:-(. Tak se odstrojíme, usadíme se na venkovní zahrádce a dáme si kávičku s kofolou. Přívětivá číšnice hned žádané přinese, takže k vychutnání pohody pozdního odpoledne už vůbec nic nechybí. Na staré boleslavské panuje celkem slušný motocyklový provoz, takže je i na co koukat.

Půl sedmé, zvedáme se a halt už je čas na poslední etapu do rodného bydlíku. Za Benátkami dojedeme skupinku, dva Golďasy a dva nějaký customy. Držíme se jich až za Tuřice, ale i na můj pomalý vkus jsou trochu loudaví, takže jim zamáváme a pokračujeme na hauptštat osamoceni. Sice nás dojedou u spadlých šraňků před Brandejsem, ale domů už zase dospějeme sami.

GS už odpočívá v garáži, my se odměníme tradičními panáčky pálenice, zbytek večera stahujeme a prohlížíme fotky. Hezký to bylo, jen takových vejletíků víc!

J & J

Net info:

http://www.kadlin.cz/index.asp?grafika=1
http://www.hrady.cz/?OID=3996
http://www.zamek-lemberk.cz/
http://www.bakovnj.cz/clanek/1787-.html
http://www.trosky.cz/rajnet/web/print.asp?id=935
http://www.brodce.cz
 


PICT2706.jpg
PICT2706.jpg
PICT2708.jpg
PICT2708.jpg
PICT2712.jpg
PICT2712.jpg
PICT2720.jpg
PICT2720.jpg
PICT2723.jpg
PICT2723.jpg
PICT2724.jpg
PICT2724.jpg
PICT2729.jpg
PICT2729.jpg
PICT2739.jpg
PICT2739.jpg
PICT2746.jpg
PICT2746.jpg
PICT2754.jpg
PICT2754.jpg
PICT2761.jpg
PICT2761.jpg
PICT2767.jpg
PICT2767.jpg
PICT2774.jpg
PICT2774.jpg
PICT2780.jpg
PICT2780.jpg
PICT2788.jpg
PICT2788.jpg
PICT2789.jpg
PICT2789.jpg
PICT2794.jpg
PICT2794.jpg
PICT2797.jpg
PICT2797.jpg

Vaše názory

K tomuto článku zatím nebyl připojen žádný názor

fiogf49gjkf0d


RSS
© MotoRoute 2009-16 (MotoRoute s.r.o., Štefánikova 2193, Zlín, IČO 28323726, DIČ CZ 28323726, zaps. v OR u KS v Brně, oddíl C, vložka č. 61333). Všechna práva vyhrazena.

Partneři: Čtyřkolky a motorky, Auto Moto Pneu, inzerce Autopes