Jana Dorňáková, 11.6.2010
Na začátku zkouškového období jsem si motorku odložila na údržbu k odborníkovi na slovo vzatému. Jistota je jistota. Já se v klidu mohla učit a motorka si zase užívala svůj údržbový program. Když jsem začátkem června zdárně zkoušky dokončila a motorka byla opravená a připravená na převzetí, můj cíl cesty byl jasný. Jede se hned pro ni. V myšlenkách jsem se už viděla na projížďce kolem České republiky jako „ivanGS“ na své gorilce od Ivo Kaštana. Plánovala jsem různé zastávky na kafe, poklidné večery u ohýnku s přáteli rozesetými různě po republice, přehršel nádherných výhledů do krajiny a několik zaplněných paměťových karet z foťáku. No prostě jsem se na ni těšila. Idea toho, že by má první projížďka v této sezóně měla proběhnout při převozu motorky Prahou se mi moc nelíbila. Proto jsem klíčky ještě na chvíli přenechala svému zkušenějšímu příteli. Odvoz na chatu v Českém ráji byl v tu chvíli srandou ;).
V sobotu rano, když jsme vstali a videli, jak se na nás usmíva sluničko, bylo jasno. Jedeme se projet. Michal (přítel) už plánoval nějaké (pro mne zatím akorát tak dlouhé) vyjížďky doma. Když usoudil, že je opravdu pekně, rychle jsme se nasnídali a vyrazili z malebného Českého ráje. Směr: Polsko. Na otázku proč zrovna Polsko, mi ihned jasně odpověděl: „Je to blízko a je to poslední MPZ z okolních statů, která mi chybí na kufru. ;) “ Startovali jsme kousek od známých lázní Sedmihorky, které mimochodem stojí za návštěvu, včetně kempu s příjemným rybníčkem... Cesta pokračovala kolem lyžařského vleku Hamštejn až do Železného Brodu. Na pumpě na konci Železného Brodu proběhlo tankování. Krátce jsme probrali cestu a dohodli se, že budeme pokračovat po nové luxusní silnici č. 10 směr Harrachov. Projdeme obcemi Držkov, Plavy, Velké Hamry, Tanvald, Desná, Nový svět a odtud už na „poláky“. Silnice byla opravdu luxusní – zatáčky, serpentýny, kopce nahoru, padáky dolů, spoustu motorkářů všude kolem a do toho prosvítající paprsky prvních letních dnů... No prostě krása. Přesně tak, jak jsem si to vysnila. V Plavech Michal nečekaně začíná brzdit a zajíždí na zatím neotevřenou pumpu. Rauchpauza... V téměř stejnou chvíli, kdy si uvědomujeme, že v kapsách nemáme keš na onu MPZ, zvoní telefón, ze kterého se dozvídáme, že musíme nutně do hodiny být zpět na chatě. Je jasno. Nemáme peníze a navíc bychom to ani nestihli. Vracíme se do Železného Brodu, kde pokračujeme na Semily a protože se nám nechce přes Semily - centrum jet, zahýbáme hned na kraji na Chuchelnu. Když projíždíme Chuchelnou, vzomínáme na auto-moto trhy, které jsme v dřívějších dobách navštěvovali. Vyjiždíme na Kozákov, ze kterého hned zase padíme dolu. Poslední stoupání nás čeká na Volavec, ze kterého se eSíčkama spouštíme dolu a jsme „doma“. Bylo to krásných třiašedesát kiláku okolo komína, které musíme zopakovat nejen kvůli MPZ.
