Buben, 8.9.2016
"Vezmi si Low Rider S, ten pojede jak z praku", řekl nejvyšší = Michal a já dědanevěda tedy vyrážím na předávku. Krátká instruktáž v podzemních garážích na Praze 5 a jedem.
Místo pozdravu dobrý den mi Low-es zhluboka zabrouká do ouška ze své dvouhlavňové brokovnice a dá jasně najevo, kdo že je tu drsňákem. Usedám a mačkám spojku. Ááá, je vidět, že ve výbavě je i posilovač levého zápěstí a řadím jedna. Zvuk dopadu kladiva na kovářskou kovadlinu, který se ozve z převodovky, vyloudí pobavený úsměv na tváři a opět o něco zvýší očekávání příštích okamžiků. Tady teda nepřeslechnu, jestli tam ten kvalt zapadl nebo ne!
V občance má Low-es napsáno 1801 cm3 ve formě motoru Screaming Eagle Twin Cam 110, váhu lehounce nad 300 kg a nádrž na slušných 17,8 litru. To mě velmi mile překvapuje, takže očekávám, že dojezd bude někde kolem 300 km při standardním jízdním režimu.
Při jízdě po městě, jež předcházela nájezdu na karlovarskou dálnici, si zvykám na jízdní pozici, která je díky vysokým a širokým řídítkům a nízkému sedlu lehce agresivní a dopředu nahrbená. Při prudší akceleraci mne ovšem nutí se poněkud přitáhnout a zadek se zapře do sedla. To mě hýčká a jsem s ním po celou dobu testu velmi spokojen.
Čím jsem opravdu ohromen je fakt, že po ujetí 120 km mne nebolí v zádech nebo v kyčlích! Díky nízkému posedu funguje celkem obstojně i čelní maska světlometu a nedostávám do helmy žádné prudké turbulence ani v rychlostech kolem 140 km/h.
Přepínače ovladačů jsou standardní kromě směrovek. Zde je na každý směr jeden, a pokud jej zapomenete vypnout, zhruba po 20 sekundách se vypne sám. Budíky vám na Low-es stačí dva. Rychlo- a otáčkoměr v kombinaci s malým digitálním displejem pro několik užitečných informací, včetně zařazené rychlosti a tripů. Stav paliva kontrolujete ve falešném levém víčku nádrže a celé to pokoukáníčko na „palubku“ je pěkně souměrné.
Co mě dostává je ovšem zadní strana světlometu obrácená k řidiči, kde obvykle bývají právě umístěné budíky. Zde není nic, jen černá deska. Sem asi patří na žvejku nalepená fotka milované, takže pro dnešek nic. Nemám totiž žvejku…
Motor tepe v D-dur a z něj vycházející vibrace prohlubují souznění mezi strojem a jezdcem. Tady se neptáte kámoše: „A cejtils taky trošku vibrace do stupaček?“ Vibrace tu jsou, je jich dost a zaplať Panbůh za ně! Sem tam se ozve řada tónů nečekaných, nebo při zatáčení cítíte, jak přední kolo lehce protestuje, do toho si pěkně řadičkou klepete kovářskou a nezadržitelně uháníte k obzoru. Prostě romantika :-) I zde totiž platí, že čeho je moc, toho je příliš, a to teď mluvím o uhlazenosti motorů. Potom prostě najednou toužíte, aby vám to pod rukama vibrovalo, bouchalo a do vejfuků pěkně brumlalo.
Rozmazlen za poslední měsíc GS a Africou jsem očekával, co si pro mě Low-es připraví na okreskách v disciplíně zvané odpružení a jestli svou čerstvě nabytou drsnost nebudu muset stejně drsně snášet při průjezdech dírami a výmoly. Čili takhle asi. Bylo to v pohodě. Vysokozdvih na offroad to samozřejmě není, ale byl jsem připraven na mnohem tvrdší a zadkobolný představení. Podvozek se ukázal v tom nejlepším světle a umožňoval opravdu solidní náklon i v dost utažených zatáčkách.
Srdce tohohle drsňáka jsem si nechal na konec. 1801 cm3 je porce, kterou většina z nás normálně nejezdí a i v modelové řadě Dyna nic silnějšího nikdy nebylo implantováno. 156 Nm je extrémní krouťák a 300 kg plus 100 kg živé váhy rozhýbe jednadvě. Vzduchem chlazený dvouválec byl poladěn na střelbu ve vyšších otáčkách a přátelé, je to šrumec! Zhruba od dvou tisíc výše je to při plném plynu nával emocí, drsných basů z výfuku a spadlých čelistí těch, které předjíždíte. Vše podtrženo a vyúčtováno stvrzenkou z čerpačky, potvrzující spotřebu 5 l/100km!
Zdá se, že soudruzi z Milwaukee tady žádnou chybu neudělali a Low-es jede opravdu jak z praku. Nejvyšší měl opět pravdu - díky Bohu!
Harley-Davidson Low Rider S - video: