Marek Olbert, redakce, 18.7.2014
Vzhledem k „dostřelové“ vzdálenosti od Ostravy jsem minulý týden opět navštívil dealerství Suzuki v Opavě, kde proběhla jedna ze štací Suzuki Road Show 2014.
Standardně zde vládla na místě pohoda a úsměv, jak jsme již několikrát u firmy REPREmoto s.r.o. zažili při různých jiných příležitostech. Rozhlížím se kolem sebe, hledám, ale nikde nevidím žlutou Suzuki Hayabusa. Když se ptám, jestli ji má někdo půjčenou, dostávám překvapivou odpověď, že se ji někomu podařilo při předchozích předváděcích jízdách v Čechách rozstřelit. To je škoda, tuhle jsem chtěl vyzkoušet.
Je tady Gladius 650 ABS s dvouválcovým DOHC 90° motorem. Čtyřventilové hlavy, dvě iridiové svíčky na válec, válce upraveny metodou SCEM (Suzuki Composite Electrochemical Material), která krom jiných pozitiv snižuje tření, je upraveno vstřikování a všechny změny mají pozitivní vliv na volnoběh, studené starty, i reakci na přidání plynu. Z časových důvodů jízdu vynechávám, dle slov majitelů z řad našich čtenářů je to však úžasně ovladatelná lehká motorka.
Zásadní novinku roku 2014 Suzuki V-Strom 1000 ABS budeme mít v redakčním testu, můžu však již teď říct, že je to skvělé, příjemné, štíhlé, perfektně brzdící, dobře ovladatelné a díky zkušenosti z jízdy po šotolinách kolem Opavy i opravdové enduro, byť s 19“ předním kolem.
Je tady však nový Burgman 650 ABS, nejen s novým tvarem sedadla, ale také do fakt hustého provozu, či stísněných prostor s velkými, avšak elektricky (čudlíkem) sklápěcími zpětnými zrcátky. O loňském modelu tohoto stroje jsme psali v MotoRoute č. 5/2013 - tehdy jsme ho vzali do Bretaně a Normandie.
Jednou z hlavních novinek je na první pohled „neviditelný“ kompletně přepracovaný podvozek. Osvědčený dvouválec 638 ccm má nový palivový systém, který má pozitivně ovlivnit spotřebu.
Elektronicky volitelná plně automatická převodovka v režimu DRIVE je hodně příjemná a při klidném ježdění ve městě i mimo něj na řidiče často svítí kontrolka ECO. Ta upozorňuje na ekonomickou jízdu, tedy že jedete za málo. Je zde možnost volby manuálního tlačítkového řazení rychlostí UP a DOWN, avšak pokud zažijete pár kilometrů s automatem, nebudete mít moc důvodů k využití manuálu. Motor je na automat dostatečně svižný, takže manuál oceníte snad jen při extra nutné rychlé potřebě předjíždět. Stačí stisknout tlačítko na režim POWER a dát plný plyn.
Burgman je rychlý, komfortní podvozek má na zadních pružinách nastavitelné předpětí a lehce s ním atakujete nejen dálniční rychlosti. K bezpečnosti všech je proto vybaven systémem ABS a dvojitou kotoučovou brzdou a při své pohotovostní hmotnosti 277 kg brzdí dobře. Ne však při porovnání s novým V-Stromem. Ten opravdu brzdí super skvěle.
Díky novému elektricky ovladatelnému větrnému štítu vládne za řidítky Burgmana klid a mír, nesmíte však moc vyčnívat nahoru. Verze Executive má i vyhřívané rukojeti, také celé sedadlo s možností volby pro řidiče, nebo pro řidiče i spolujezdce. Nově je také v prostoru pod sedadlem s hydraulickou vzpěrou umístěna vypínatelná lampička a mechanika pro seřízení řidičovy opěrky dopředu a dozadu. Prostor pod sedadlem je poměrně velký, výrobce udává cca 50 litrů.
Přehledná a pěkná přístrojová deska má kulatý ručičkový rychloměr a otáčkoměr, mezi nimi LCD displej s dalšími údaji o množství paliva, teplotě chladicího média, i okolní teploty, počítadlo celkových kilometrů a tripu. Jen těch čudlíků u levé rukojetě je docela hodně, ale zvykl jsem si rychle.
Karoserie před koleny je doplněna třemi prostornými přihrádkami, kdy ta hlavní a největší je vybavena také zámkem, po levé ruce pod řidičovým sedlem je pak pěkně zakomponováno táhlo ruční brzdy.
Sedadlo je pro řidiče a spolujezdce velmi pohodlné a příjemně široké. Nevýhodu by to však mohlo mít u spolujezdce s krátkýma nohama. Jednu výtku bych proto měl k bočním plastům u spolujezdcových holení, kdy svým vyboulením do stran mohou (zvlášť při fakt velkých nohách) omezovat kontaktní prostor s chodidlem spolujezdce a stupačkou. Jinými slovy jej díky tomuto vyboulení pohodlně celý nevyužijete a nohy budou zbytečně roztažené – viz foto „Burgman (3) – stupačka“.
V celkovém hodnocení mě Burgman příjemně překvapil, ochotně bych s ním vyrazil na dlouhý výlet a s předním 15“ palcovým kolem by mi nevadila ani horší cesta.