BMW K 1600 GT

BMW K 1600 GT – číslo šest žije

Tato komentovaná fotogalerie navazuje na test v magazínu MotoRoute č. 6/2016.

V roce 2009 továrna BMW světu představuje motocyklový, poněkud futuristický projekt Concept 6 s šestiválcovým motorem. Vzhledem k tomu, že BMW málokdy zůstává u projektu, v roce 2010 se na Intermotu představuje model K 1600 GT. O rok později vyjíždí z továrny první sériové kusy.

Šest let od prvního představení přebírám k testu modernizovanou verzi tohoto turistického korábu.

Na první pohled

Mám v ruce klíček s dálkovým ovládáním, ale není ho kam zastrčit, tedy pokud nechci odejmout boční kufry. No jasně... Proti prvnímu modelu má tento bezklíčové zapalování, takže klíč můžu nechat v kapse a během jízdy se nebude dálkáč o nic otloukat, to se mi líbí! 

Když jezdím, tak sedím, proto prvně koukám na dělená sedadla řidiče a spolujezdce, které jsou od pohledu pohodlná, prostorná a klidně bych si jedno takové dal na kolečkách do kanclu. Spolujezdec má na svém sedadle vlastní spínač pro dvoustupňové vyhřívání, aby nemusel za jízdy řidiči bušit do zad, ať přitopí, nebo naopak ubere, což značně zvyšuje bezpečnost jízdy ve dvou. Poznatky z vlastni zkušenosti :-) 

Dva objemné kufry lákají k delšímu výletu a zadní plotna vypadá nadstandardně dimenzovaná a dostatečně široká i pro větší naklad. Nejedna cestovní motorka má zadní plotnu ideální na přidělání bochníku chleba cestou ze sámošky do kempu, ale rozhodně ne na válcovitou napěchovanou nestabilní "tetu". Plotna vypadá vážně skvěle a je spojena s masivními spolujezdcovými madly, které můžu omotat tažným lanem a nějaké nešťastníky s nepojízdným autem odtahovat do servisu. Myslím, že motorka i madla tohle zvládnou... 

Původní majestátně turistický vzhled s jemnými sportovními rysy je stále zachován. Zepředu vypadá Káčko super, echt moderní světlomety, výrazné blinkry kopírující kapoty, důstojný a zároveň drsňácký kukuč, nedbalá elegance, řekl bych. 

Zezadu však vypadá taky pěkně nejen díky objemným koncovkám výfuku a moderní diodové koncové svítilně, ale také díky pohledu dopředu na lehce futuristickou palubní desku. 

Šestiválec

Šestiválec v motorce? Proč ne. Přes sedmdesát let má automobilka BMW se šestiválci vlastní zkušenosti a nutno říct, že tyto motory v řadě 3 a 5 patří mezi špičku. Šestiválec do motorky už dříve umístili jiní inženýři a motoroví fandové by mohli říct, že je to vlastně technicky dokonalý motor, prostý neduhů méně válcových motorů. Vibrace jednotlivých pístů, ojnic a klikovky se navzájem eliminují a vzniká tak sametově jemný chod i bez vyvažovacího hřídele. Šum svistu, chce se mi říct, a to doslova...

Po stisku oživovacího čudlíku "vzbuď se" (s klíčky v kapse) palubovka zahraje barvičkami a světýlky, ručičky zamávají a přivitá vás velká číslice 6. Guten tag mein Herr, ich bin dein zechst... Nastartovaný motor je sice slyšet, ale i na volnoběh ho lehce přehlušuji výfuky Akrapovič, které jsou na tomto testovacím modelu namontované.

Letmý dotyk tu a tam na karoserii a řidítka naznačuje, že o vibracích z motoru se spolujezdcem asi diskutovat nebudeme. 

Jízda

K 1600 GT je od pohledu pořádný kus motorky a odpovídá tomu i váha cca 330 kg s náplněmi a namontovanými prázdnými kufry. Při stavění z hlavního stojanu zpátky na kola je to znát, což je krom jiných těžítek daň za šestiválec, přestože je svými rozměry oproti jiným velmi decentní. Couvání v sedě je taky atrakce, zvlášť když nejsem basketbalista s dlouhýma nohama.  

160 koní a 175 Nm jsou parametry, které by motorku rozhýbaly i bez přidání plynu. Jenže po naplněni sériově montovaných kufrů do plna, přidělání vaku a osedlání dvěma lidmi je nutné se nebát a přidat vhodně plyn, jinak motorka při rozjezdu zdechne... Stalo se :-) Na druhý pokus to vyšlo, uff, to je zátah...

V provozu se vyšší váha pocitově vytrácí a motorka se vede lehce. Nemluvím o průjezdu odpolední Prahou v rychlosti chodce, sedíc na motorce s cenou základní verze začínající na 590.000 Kč, tudíž i s velkou dávkou obezřetnosti a respektu. Hodnotím jízdu za městem, bez viditelných predátorů, kde i bez žvýkaček můžu volně dýchat a kde je šestnáctka v zatáčkách svižná a zábavná, jako některé její lehčí a od pohledu obratnější kolegyně.

Káčko není určeno na rychlé překlápění, telepaticky však vycítí, že chci zatáčet a udělá to skoro samo. Výjimečně je však potřeba trochu pomoci, neboť díky delšímu rozvoru mohou být některé zatáčky nečekaně užší. 

Dlouho si nejsem jistý, jak správně řadit, protože motorka jede pořád s chutí i na vyšší převodové stupně. Není šest rychlostí moc? Nebo je jich snad málo?

Na dálnici je šestka skvělá a bez řazení dojedu na kraj světa, převodovka by si však zasloužila kultivovat pro běžný provoz. Většinu trasy na výletě se dá jet na šestku, ale je to nuda i s nastaveným režimem Sport. Autíčko na setrvačník... Spoustu zábavy si užívám na nižší stupně, kdy při druhém převodovém stupňi z 80 km/h na 130 km/h zrychlí GT za jednu sekundu, při stovce a plném plynu opět na druhý stupeň se chce zvednout přední kolo.

Nejčastěji řazenou rychlostí na okreskách je čtyřka a pětka. Motor je úžasný, vulkanický a přitom konzistentní zátah vyvolává úsměv na rtech a řev do přilby, zcela jiný než na hypersupersportech, přesto stejně intenzivní. Za každou zařazenou rychlostí však mám hned potřebu řadit další a další, stejně tak za zmiňovanou šestkou.

Pocitově se motor hodně točí a na šestku při 115 km/h má 3350 ot./min. Pro uši zvyklé na dvou a čtyřválcové motory je to nezvyk. No co už, na šestiválec jsem si musel zvyknout, netrvalo to však dlouho...

K 1600 GT je honorace mezi turistickými motorkami s množstvím funkčních technologických vychytávek, čekal bych proto, že i řazení bude připomínat krájení změklého másla. Chválím přesnost převodovky, šlápnu, je to tam, ale řazení jednotlivých rychlostí je drsné a hlučné jak na starém Harleyi. Tady by to chtělo ještě doladit.

Na GéTéčku se sedí komfortně, sezení je vzpřímené a rozhodně to není jen dálniční motorka. Při náhodných diskuzích jsem tento názor často slýchával. Ať už to jsou alpské kroucené horské silničky či drkotavé průjezdy vískami česko-polského přihraničí, GT má rádo všechny a po mých zkušenostech je jen málo cest, kam bych s GT asi nejel. Jízdní vlastnosti jsou fakt skvělé a jediným limitem může být pouze celková váha v kombinaci s jezdcovým odhodláním.

Technika v provozu

Displeje ukazuji vše možné i nemožné a nepředpokládám, že by zde někomu něco chybělo. Možná ukazatel aktuálního kroutícího momentu :-) Spousta čudlíků na řidítkách vlevo, tři vpravo a pro rádio jsou i na kapotách. 

Nebylo by to však BMW, kdyby nemělo něco extra. Jako první ovládač u levého palce jsem nahmatal kouzelné kolečko. Tenhle iDrive nekonečný přepínač montovaný již u prvního modelu umí ovládat mnoho různých funkcí, včetně podvozku i navigace. Jednoduše točím vpřed a vzad, koukám na displej a volbu potvrzuji pohybem do boku. Voleb je mnoho, netrvá však dlouho si na tento způsob ovládání zvyknout. Prosté, funkční a za jízdy i bezpečné. 

Podvozek je skvělý. Jestli jsem dříve tvrdil, že FJR je v tomhle královna, u K 1600 GT to platí dvojnásob. BMW dělá podvozky u prémiových modelů perfektně už dlouho, tady je navíc podvozek ESA, jenž funguje na výbornou. Nejsem si jistý, že je pro všechny plně využitelný, přestože řidičem nastavené rozdílné parametry jsou během jízdy poznat. Ovšem tahle technologie mě nenutí k neustálému přepínání, je potřeba si, už pro ten pocit že můžu, všechno vyzkoušet v různých situacích a mám možnost volby si najít jen jedno univerzální nastavení.

K vysokým cílům často vede trnitá cesta, v mém případě kamenitá cesta k rozhledně kvality podvozku jen potvrzuje. Je to jako by mě někdo táhnul na prkně - jízda sice tvrdá, ale motorka neuhýbá a přesně jak po kolejích jede vpřed. 

Nejel jsem na stabilnější a pocitově bezpečnější motorce, což ocenil i spolujezdec, který vzadu cítí kdejaký špatný pohyb intenzivněji, než řidič vpředu. V kombinaci s nadstandardními brzdami a vyladěným ABS to je dobře složená symfonie. 

Sériově montované kufry nepřesahují zrcátka, v projíždění kolonou proto nepřekáží a do každého se vejde jedna integrální přilba, nebo věci k týdnu na cestě.

Doplňkovým odkládacím prostorem jsou boční přihrádky v kapotách, kdy jedna poskytuje i USB připojení, díky čemuž si můžu přehrávat oblíbenou muziku. Přihrádky jsou však v těsné blízkosti motoru, tudíž schovávat si do nich na pozdější přestávku nanuk není dobrý nápad.   

Testovaný model má stereo rádio a taky GPS. Na parkovišti hraje muzika snad i lépe, než kdejaké sériové repráky v automobilu. Při rychlé jízdě po dálnici je to však k ničemu, protože i bez špuntů v uších není nic slyšet.

Proti větru a dešti chrání plexisklo dokonale, problémy s turbulencí a hlukem však nastávají při vyšších rychlostech, kdy do 130-140 km/h je to v pohodě, pak už se komfort vytrácí. Když se však jede na pohodu, nebo ve městě, je zvuk příjemný, navíc jsou i dobře slyšitelné pokyny z hlasové navigace. 

Větrný štít je elektricky ovládaný a po vypnutí zapalováni se při následném startu vrátí na původní nastavenou pozici. Tento model má nízký sportovní štít a existuje i větší, poskytující mnohem více komfortu. 

Integrovaná GPS navigace od Garminu (sériově je montovaná do modelu GTL pod názvem BMW Navigator) s dotykovým displejem funguje jako navigátor výborně. Horší je to s použitím uložených, respektive neuložených cestovních dat. Chci-li záznam trasy, nastavení ukládání dat není vůbec intuitivní a doma zjišťuji, že program MapSource si s touhle navigací nerozumí, takže další práce s daty vyžaduje ocelové nervy.

Skvělé je, že navigaci je možné částečně ovládat pomocí iDrive a přiblížení mapového detailu za jízdy je velmi snadné, aniž bych uvolnil ruku z řídítek. iDrive mě baví. Baví mě taky možnost navigaci na noc vytáhnout a v klidu si další cestu plánovat v hospodě u piva. 

Standardem bývají dva až tři stupně vyhřívání rukojetí, tady jich je pět a vyhřívané jsou i obě sedadla. Za to palec nahoru, protože oproti spolujezdcovu sedlu na Gold Wingu tohle na Káčku skutečně topí.

Řidičovo sedadlo vypadá velké a prostorné a podle toho se na něm taky sedí, stejně tak to platí o spolujezdcově sedačce, kde je dostatek místa.

BMW nabízí i alternativu pro menší řidiče. Nižší výška sedla 780/800 mm v porovnání se standardním sedlem 810/830 mm je při objednání nové motorky bez příplatku.

Naprosto skvělé je i přední osvětlení, které má několik funkcí. Jednou z nich je luxus z drahých automobilů, naklápěcí adaptivní xenonový světlomet, přisvětlující i boční prostor před motorkou, jenž bez ohledu na intenzitu brzdění a zrychlení bude svítit pořád rovně dopředu.

Tohle je náramně zajímavá věc. Vyzkoušeno při noční cestě z Českého Krumlova do Rožmberka nad Vltavou. Za tmy nejezdím na motorce svižně, ovšem s tímhle Káčkem byla kroucená cesta kolem Vltavy zážitkem i v noci, navíc s velkým pocitem bezpečí. Focení večer za jízdy nepatří mezi mé silné stránky, obrázky však potvrzují, že TO funguje. 

Boční nasvícení je v náklonu velmi výrazné. Čím větší náklon, tím víc světla pod motorkou, při přímé jízdě osvětluje prostor cca až 2 metry za krajnici. Srnku uvidíte dříve, než s běžnými reflektory... Skvělé.

GéTéčko má křidýlka pro komfort v horkých dnech. Zbytečnost, mohl by někdo říct, jenže ono to funguje. Na dálnici až tak moc, že je to nepříjemné, ovšem město a okresky jsou ta místa, kde byly během výletu ofuky často využívány. Jednoduše vyklopím ofuky do boku a proud vzduchu začne za jízdy osvěžovat horkem unavené tělo. Křidýlka pro pocit sucha a bezpečí...

V civilizovaném Rakousku, kde slovní spojení "zelená vlna" není sci-fi, jsem skoro celý Klagenfurt projel s tempomatem, stejně tak delší úseky jejich rychlostních silnic, kde omezenou rychlost 110 km/h hlídají fotoradary. Používání tempomatu mi přišlo naprosto přirozené a mohl jsem se více kochat. 

Jsem zvědavý na celkovou spotřebu. Jezdit s tímhle Káčkem každý den po městě nebude zrovna eko pro okolní chodce, ani pro vaši peněženku. Při plném využití výkonu stylem brzda-plyn je městská spotřeba kolem 9 litrů na 100 km a kdo bude chtít, bude ji mít možná i vyšší.

Dlouho se průměr držel na 5,8 litru, blbnutí v Alpách, dálnice, rychlé přesuny. Pohodový víkend v Jeseníkách však spotřebu srazil.

Když jsem vracel motorku po 2660 najetých velmi výživných kilometrech a naposled dotankoval, průměrná spotřeba 5,6 litrů hodně potěšila. Výrobce uvádí, že při konstantní rychlosti 90 km/h je spotřeba 4,5 litru na 100, nezkoušel jsem, ale dalo by se tomu věřit.

BMW K 1600 GT - video:

Grandiózní Turista

Původní nápad nahradit motor v K 1300 GT za šestiválec by z motorky celkovou výškou udělal pojízdnou rozhlednu, proto vznikl zcela nový model, což je velmi dobře. K 1600 GT nemá přímou konkurenci, nebudeme-li ho srovnávat s modelem GTL od stejného výrobce. Gold Wing poskytuje o něco větší cestovní pohodlí a životní prostor za řídítky, FJR má větší sportovní charakter, v autě sice neprší, ale má dvě kola navíc. GT pocitově spojuje od každého něco. 

Je dost dobrých turistických motorek, K 1600 GT však jde vlastní cestou a má nezaměnitelný charakter. Je to pojízdný zábavní park se spoustou atrakcí, kdy tou největší je šestiválcový motor. Cestovat na K 1600 GT blízko i daleko je radost a přesně o tom tahle motorka je. 

   

---