Jiří Bašný, 22.1.2010
Všechny dosavadní TIPy mířily k místům a památkám, vzniklých jako výtvor lidské činnosti. Tentokrát bude cílem zajímavost přírodní, i když popravdě, lidi v ní mají prsty taktéž.
Cílem dnešního poznávacího výletu je oblast jižního cípu Českomoravské vrchoviny, která se přimyká k současným hranicím s Rakouskem. Nese oficiální název Javořická vrchovina a její jižní část je daleko více známá pod přezdívkou Česká Kanada. My ale zamíříme do její severní části.
Východiskem je starobylé a malebné město Telč, které samo o sobě stojí za návštěvu. Z něj vyrazíme přímo na západ po hlavní silnici „23“, která směřuje do Jindřichova Hradce. Vozovka je tam kvalitní, tak bacha na tempo, abychom nepřejeli odbočku. Ta na nás čeká ve vesnici Mrákotín, asi sedm kilometrů od Telče.
Těsně před rybníkem po levé ruce zahneme na okresku vlevo (GPS WGS84: N49 11 18.7 E15 22 28.8), ale po půlkilometru následuje další odbočka (GPS WGS84: N49 10 56.0 E15 22 28.7), tentokráte vpravo, takže silnička víceméně opět sleduje západní směr hlavního tahu, jen poněkud jižněji. Do cíle, malé vesničky Praskolesy (GPS WGS84: N49 10 32.3 E15 21 18.2), už je to jen o něco víc než kilometr.
Z opačného směru, od Jindřichova Hradce, opustíme hlavní silnici odbočkou vpravo za obcí Studená, a přes Sumrakov se do Praskoles dostaneme z druhé strany.
Praskolesy jsou zajímavé tím, že si do dnešní doby uchovaly takřka nedotčený vzhled středověké osady s jasně oddělenými uzavřenými dvorci. První osídlenci mezi nimi vysázeli lípy, a ty se dnes staly hlavní zajímavostí zdejší osady. 
Mladší z nich stojí u procházející okresky a je stará přes tři stovky let. Nejstarší z dochovaných lip stojí na prostranství před usedlostí s popisným číslem 7. Není k přehlédnutí díky své mohutnosti, a samozřejmě i díky turistickému značení. Její stáří se odhaduje zhruba na osm set let a obvod jejího kmene je přes 920 centimetrů. 
Raritní je také tím, že se postupem času v kmeni vytvořila rozsáhlá dutina, která dnes umožní přístup dovnitř i několika lidem najednou. Tedy, prší-li zrovna v době návštěvy, je možné se schovat. Hned vedle je stylová odpočívka, takže posezení a slupnutí něčeho, co si vezeme s sebou, ve stínu mohutné stromové koruny, a vychutnání atmosféry místa má cosi do sebe a vřele jej doporučuju.
Po návštěvě Praskoles se přímo nabízí nějaká ta projížďka po okolí. Milovníkům rychlého protáhnutí sérií táhlých zatáček mohu doporučit úsek již zmíněné „23“ a to mezi Strmilovem a Jarošovem nad Nežárkou. Rekonstruovaná silnice se klikatí mezi lesy a rybníky, osídlení je minimální a prožitek z jízdy tak nic neruší. Obdobnými vlastnostmi je obdařena silnice „151“ mezi Kunžakem a Dačicemi. Cílů v tomto méně známém koutu Čech je však více a rozhodně sem nezamíříme naposledy.
JiB
Net info:
http://www.dobravoda.net/volny_cas.htm
