Jana Dorňáková, 18.11.2010
Dnes už se kamaradovi zračí na tváři úsměv, neboť našel stroj, dle svých představ. Asi před týdnem jsme se na něj byli podívat. Kluci urputně sháněli už nějaký ten pátek a pořád nic. Zažili si spoustu zklamání, spoustu nenadchnuvších strojů, ale pořád nepotkali to pravé ořehové. Snad nejhorší byla zkušenost v motoobchodě v Klatovech. Inzerát zněl krásně – Ve výborném stavu, málo najeto, prostě všechno éňo ňůňo. Kluci tam jeli celí natěšení a o to větší bylo zklamání, když přijeli. Pánové je nenechali ani projet, pouze za složení plné ceny, kterou samozřejmě zrovna u sebe neměli, neboť se tam jeli jen podívat. Motorka byla navíc v dosti dezolátním stavu, kluci napočítali asi deset pořádně nepřidělaných šroubů a dva zcela chyběli, no prostě byli dost naštvaní, že vážili takovou cestu za inzerátem, kde nebylo ani slovo pravdivé. Trochu mě překvapilo a rozčarovalo, že si v dnešní době někdo může dovolit takovýmto způsobem obchodovat.
Dva dny nato se objevil na internetových stránkách nový inzerát z Karlových Varů. Motorka vypadala, že je v naprosto perfektním stavu, počet najetých kilometrů v souvislosti se stářím stroje se nám moc nezdál, fotky vypadaly velice nablýskaně.. No, chvíli jsme přemýšleli, aby to nedopadlo stejně jako výlet kluků do již zapovězených Klatov, ale nakonec jsme se všichni tři sebrali a vyjeli. S pánem jsme se samozřejmě předtím telefonicky domluvili. Cesta probíhala naprosto v pořádku, a my, nervózní a zvědaví zároveň, jsme doufali v alespoň lepší pořízení. Po cestě jsme zastavili u chmelu, a trochu se zasnili, že by to mohla být dobrá terení vložka v mezi-chmelí. Navíc bylo po dešti, tak bychom alespoň byli příjemně zaflákaní :)
Když jsme dojeli na místo určení, tak na nás už čekal velice laskavý pán, který nás mile uvítal a uvedl do své garáže, kde byl stroj překryt prostěradly. Když to odkryl, tak jsme se všichni tři divili. Motorka byla vyleštěná, vyblýskaná do nejvyššího lesku, opravdu pěkná, až jsme se všichni tři museli podivit. Mezitím nám pán vysvětloval, že moc nejezdí, že je to spíš ten typ leštiče a že nemá s kým moc ani jezdit, neboť kamarádi mají buď choppery nebo zalehavačky. Vše vypadalo podle toho, co říkal a když jsme odjížděli, tak nám bylo jasno, že tahle motorka asi brzy změní majitele. Kamaradovi svítila očíčka. Abychom celý ten výlet završili, tak jsme se ještě šli podívat na vyhlídku, odkud jsme viděli Karlovarskou promenádu a pak jsme ještě zajeli na super letiště, kde jsme se prošli, rozkoukali a chvíli pokecali s psovodama.
No a opravdu. Za týden pro motorku kluci jeli. Tam na Míšově a zpět už na obou. Měli radost, že se projeli, že motorka pěkně jede, a že je prostě vše tak, jak má být. A já jsem si nadšeně oddychla, že ještě alesoiň existují milí a čestní lidé.